Opuštěná

Jarek Nohavica

1:PFod nohama bortí se jí zCem, v srdci má nDmepořádek,
chce nFapsat dopis lidem všCem, a nDmemá první řádek,
v klFíně klubko bílé bCavlny s jehlicí nDma pletení,
kouzelný dFěda přání neplnCí
a zlatá rDmybka není, není, není, nCení,
nFení, není, není, není, nCení, prDmo ni není,
jsou jen lFidé, jsou jen lCidé bDmezejmenní,
chFodí jako loutky v Corloji, Dmodleva doprava,
a ona vFe svém prázdném pCokoji
si sama sDmobě ruku podává, podávCá.
R:CFelá se choulí, jCak tak mlčí, DmopuštěnCá,
zpFod víček růžek smCuténky jí trčí, DmopuštěnCá,
nFikomu o tom nepovCí, neboť se stydí, DmopuštěnCá,
Fuprostřed samoty v krCajině lidí, DmopuštěnCá,
vlFající jako prCádlo na plotě,
zblDmoudilá ve svém vlBastním životě,
FopuštěnáC, opuštěnFá.C  Dm   C  F  C  Dm   C 
2:Ve chvílích největšího ticha poslouchá Cohena,
nikam už nepospíchá ta Venuše kamenná,
torzo antické krásy pod hladinou moří,
ale srdce se pořád hlásí
srdce pořád hoří, hoří,
hoří, hoří, hoří, hoří, hoří, pořád hoří,
kdepak jsou, kdepak jsou požární inspektoři,
kdepak jsou, kdepak jsou šohaji s pírkama chocholáče
ona sedí dívá se po kraji a pláče, ona pláče.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:35:32.567+00:00
Výsledky hledání: